účinkují:
Ivan Ženatý – housle
Martin Kasík – klavír
program:
Sergej Rachmaninov: Sonáta pro housle a klavír g moll op. 19 (ar. Jascha Heifetz, Ivan Ženatý)
Bohuslav Martinů: Sonáta C dur pro housle a klavír H 120
Houslový virtuóz Ivan Ženatý a klavírista Martin Kasík jsou s festivalem nerozlučně spjati již desítky let, a to od chvíle, kdy si každý ve svém oboru odnesli vítězství v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro. V roce 2025 se na Pražské jaro vrací ve společném komorním recitálu, který nabídne mimořádně sugestivní Sonátu g moll Sergeje Rachmaninova(1873–1943) s náročným klavírním partem odrážejícím interpretační mistrovství svého tvůrce, a ranou Sonátu C durBohuslava Martinů (1890–1959), jež v sobě spojuje hudební jazyk romantiků 19. století s již klíčící osobitou a pro Martinů tolik charakteristickou vřelou melodikou.
Ivan Ženatý na sebe poprvé výrazně upozornil, když se ve dvaceti letech probojoval do finále Čajkovského soutěže v Moskvě. Následoval debut s Českou filharmonií pod vedením Libora Peška a celá řada dalších angažmá, mezi jinými se Symfonickým orchestrem BBC v Londýně, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu nebo berlínskými symfoniky. Spolupracoval s umělci jako Yo-Yo Ma, Yehudi Menuhin či Neville Marriner. Mezi jeho obzvlášť blízké umělecké partnery patřil Jiří Bělohlávek, s nímž nejenže nesčetněkrát vystoupil, ale natočil také vysoce ceněnou nahrávku houslových koncertů Josefa Bohuslava Foerstera. Po Ženatého vystoupení v newyorské Carnegie Hall shrnul Florianne Schrade v New York Concert Review svůj zážitek mimo jiné slovy: „Byl to sen!“. Ivan Ženatý hraje na vzácný nástroj z dílny proslulého cremonského houslaře Giuseppe Guarneriho.
Stejně tak i Martin Kasík se může pochlubit celou řadou nepřehlédnutelných mezinárodních úspěchů, zejména vítězstvím v jedné z největších a nejnáročnějších světových soutěží Young Concert Artists v New Yorku, která mu otevřela dveře do nejprestižnějších koncertních sálů světa: Carnegie Hall v New Yorku, Suntory Hall v Tokiu, Tonhalle Zürich nebo do Berlínské filharmonie. S dirigenty Jakubem Hrůšou, Tomášem Netopilem, Marin Alsop či Ingo Metzmacherem vystoupil s předními světovými orchestry včetně Chicagského symfonického orchestru, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Tonhalle-Orchester Zurich nebo České filharmonie.
Sonátu g moll op. 19 zkomponoval Sergej Rachmaninov původně nikoliv pro housle, ale pro violoncello, a to pro svého přítele Anatolije Brandukova v roce 1901. Vznikla po období vleklé tvůrčí krize, kterou skladatel procházel po neúspěchu své první symfonie. Dílo, zastíněné ve své době fenomenálním úspěchem Rachmaninova Druhého klavírního koncertu c moll, zahájilo nové tvůrčí období skladatele a zároveň je jeho posledním dílem pro komorní ansámbl. Zcela originálním způsobem transformuje vše typické pro hudbu Sergeje Rachmaninova: vřelost, melancholii, hloubku i odhodlání. Úpravu pomalé věty Sonáty vytvořil pro housle jeden z nejproslulejších houslových virtuózů 20. století Jascha Heifetz. Ivan Ženatý pak zaranžoval věty zbývající.
Sonáta pro housle a klavír C dur Bohuslava Martinů spadá do skladatelova raného tvůrčího období. Napsal ji v roce 1919 v rodné Poličce. Rozsáhlá čtyřvětá kompozice odkazuje dle slov Aleše Březiny, jednoho z největších znalců díla Bohuslava Martinů, „nepokrytě na svůj vzor – Sonátu A dur Césara Francka. […] Druhá věta je pokusem o ‚démonické‘ scherzo poplatné estetice konce 19. století; její téma upomíná na slavnou a v klasické hudbě 19. století oblíbenou sekvenci Dies irae“.
Koncert se koná v rámci 80. ročníku MHF Pražské jaro.