Festivalový Rok české hudby s letošním výhledem 

Asociace hudebních festivalů České republiky se na prahu nového roku ohlíží za uplynulým Rokem české hudby a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové, i výhled na jejich letošní plány. Instituce reprezentuje aktuálně třináct významných českých festivalů klasické hudby pořádaných v průběhu roku po celé republice v čele s mezinárodními hudebními festivaly Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Dvořákova Praha, Festivalu Krumlov nebo Harmonia Moraviae.

„V roce 2024 festivaly sdružené v Asociaci hudebních festivalů České republiky nabídly šest set sedmdesát koncertů, kterých se v sedmi desítkách měst napříč republikou zúčastnilo více než sto třicet tisíc diváků,“ shrnul loňské festivalové dění Pavel Trojan, prezident Asociace hudebních festivalů České republiky. Uplynulý rok se nesl ve znamení oslav Roku české hudby, ta byla uváděna v interpretacích tuzemských i zahraničních umělců a stala se předmětem řady inovativních projektů. „Zájem diváků jasně dokazuje, s jakou silou mohou česká díla promlouvat k současnému publiku. Za stejně důležité považuji, že festivaly přinesly celou řadu premiér skladeb žijících autorů, a hrdě tak přispěly k rozšíření repertoáru pro oslavy české hudby v dalších dekádách,“ doplnil Trojan.  

Asociace připomněla některé významné momenty festivalů v minulém roce. Pražské jaro zahájilo Smetanovou Mou vlastí v podání Berlínských filharmoniků pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka. Dvakrát zazářil dirigent Jakub Hrůša, vystoupil společně s  Orchestra dell’Academia Nazionale di Santa Cecilia a řídil koncertní provedení Smetanovy opery Libuše s Českou filharmonií a Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli. K mocným orchestrálním zážitkům patřil také návrat dirigentské legendy Riccarda Chaillyho s jeho domovským orchestrem Filarmonica della Scala. Významným příspěvkem k Roku české hudby byla premiéra houslového koncertu Svatyně Kryštofa Mařatky v podání Orchestre Philharmonique de Radio France či evropská premiéra skladby Superorganisms z pera Miroslava Srnky v podání České filharmonie na závěrečném koncertě.

V letošním roce vstoupí Pražské jaro do jubilejního osmdesátého ročníku, který zahájí a uzavře Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem. Festival nabídne hostování dvou elitních amerických orchestrů, symfoniků z Chicaga a Bostonu. Sestavu zahraničních symfonických orchestrů doplní London Symphony Orchestra, tokijský NHK Symphony Orchestra nebo Vídeňští symfonikové vedení šéfdirigentem Petrem Popelkou. Rezidenční umělkyní bude houslistka Patricia Kopatchinskaja, která se představí ve třech ambiciózních programech. 

Smetanova Litomyšl realizovala v Roce české hudby historicky nerozsáhlejší festivalový ročník s akcentem na oslavy dvoustého výročí narození litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany. Poprvé od vzniku festivalu byly v rámci jednoho ročníku uvedeny všechny Smetanovy dokončené opery, k nim organizátoři připojili reprezentativní průřez jeho dílem symfonickým, komorním i písňovým, a to i v mimořádných úpravách. V roce 2025 zahajuje festival novou etapu s novým managementem i novou hlavní scénou, Pleskotovým Smetanovým sálem. Program avizuje vystoupení České filharmonie s dirigenty Hrůšou, Netopilem a Hanusem, pěvců Geralda Finleyho a Corinne Winters, klavíristů Pierra-Laurenta Aimarda a Borise Giltburga, houslistky Vilde Frang, violoncellisty Kiana Soltaniho nebo Drážďanské filharmonie a Kremeraty Baltica.

Festival Dvořákova Praha zaznamenal v roce 2024 historicky nejvyšší návštěvnost i nejvyšší výnos z individuální mecenášské podpory. Programově se zaměřil na komplexněji na české hudební dějiny. Dominantním festivalovým projektem byl open air koncert Spojeni Mahlerem, na kterém vystoupila Česká filharmonie a Bamberští symfonikové pod taktovkou Jakuba Hrůši na Výstavišti Praha, který přenášela ČT Art a zaznamenával Bayerische Rundfunk a ARTE. Na festivalu vystoupili Vídeňští filharmonikové, orchestr Academy of St. Martin in the Fields, klavíristka Martha Argerich a opakovaně Česká filharmonie. Festival završil tříletý projekt kompletního kvartetního díla Antonína Dvořáka pod patronací souboru Pavel Haas Quartet.

Letošní osmnáctý ročník doposud pořadatelé avizovali třemi koncerty. V plánu je vystoupení České filharmonie s Leonidasem Kavakosem, Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru s Alainem Altinogluem a Julianem Rachlinem a klavírní recitál Paula Lewise.

Festival Krumlov dosáhl v Roce české hudby třiatřicátého výročí. Českou hudbu v programu s podtitulem Múzy tvořící a inspirující propojoval s dalšími uměleckými žánry včetně baletu, pantomimy či herectví. Pro letošní rok pořadatelé za leitmotiv zvolili Nečekaná spojení a plánují uskutečnit sedm koncertních řad na sedmnácti místech Českého Krumlova. Pro návštěvníky chystají dvě světové premiéry a vystoupení kytaristy Pabla Sáinz-Villegase, houslisty Maxima Vengerova, tenoristy Josepha Calleji, vokální skupiny Take 6. Přehlídku zahájí projekt s názvem Nečekané baroko na jezírku s tanci přímo na vodní hladině. Závěr bude patřit operně-baletní inscenaci Vášnivá Carmen vznikající ve spolupráci s Jiřím Bubeníčkem.

K dalším akcím sdruženým ve festivalové asociaci patří Hudební festival Luwiga van Beethovena, který se letos uskuteční po šedesáté, dále o devět let starší Dvořákův festival, který si pro rok 2025 klade za cíl posílit své působení v sociálně odloučených destinacích a podpořit cestovní ruch v letních měsících. Po šestapadesáté se v Příbrami a okolí uskuteční letos Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram. Jeho dramaturgie bude akcentovat díla rakouských a německých skladatelů v souladu s tématem ročníku, jímž jsou zahraniční cesty Antonína Dvořáka. Zahajovacího koncertu se ujme Drážďanská filharmonie pod taktovkou Markuse Poschnera se sólistkou Antje Weithaas. Další ročník připravují i Smetanovské dny pořádané Plzeňskou filharmonií. V letošním roce se festival významně zaměřil na tvorbu Bedřicha Smetany, a to zejména souborným provedením klavírního díla v projektu Smetanománie, ale i komorního díla a melodramu. Pro rok 2025 přehlídka avizuje violoncellistu Daniela Müllera-Schotta, dlouholetého fagotistu vídeňských filharmoniků Štěpána Turnovského, houslistu a dirigenta Fedora Rudina nebo finského dirigenta Erkkiho Lasonpala. 

Do festivalové rodiny sdružené pod hlavičkou Asociace hudebních festivalů patří i Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Ten v minulém roce návštěvníkům nabídl čtyři recitály ve Dvořákově síni Rudolfina a jeden v Sále Bohuslava Martinů na pražské HAMU. Jejich protagonisty byli sir András Schiff, Chloe Jiyeong Mun, Alexander Melnikov, Ivo Kahánek a jeho studenti Anna Gaálová, Pavol Praženica a Matouš Zukal, závěrečný koncert patřil Jeanu-Efflamu Bavouzetovi. Letošní ročník pořadatelé představí v květnu. 

K Roku české hudby se připojil také festival Harmonia Moraviae podvaadvacáté pořádaný zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů. Program přehlídky připomněl díla Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Otakara Jeremiáše, Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Otakara Ostrčila, Bedřicha Smetany, Josefa Suka nebo Otakara Zicha. Reflektovala také výročí vzniku Smetanova tria (1934) nebo kulaté výročí spisovatele Jana Nerudy (1834). Na festivalu mimo jiné vystoupili Petr Nouzovský, Dalibor Karvay, Jiří Vodička, Roman Hoza nebo Pavla Vykopalová; Český akademický sbor Brno a sbor Janáčkovy opery brněnského Národního divadla. Filharmonii Bohuslava Martinů řídili Robert Kružík, Tomáš Brauner a Leoš Svárovský, ale také zahraniční hosté Sergey Smbatyan a Guerassim Voronkov. Dominantním projektem se stal koncert operních hvězd, Rolanda Villazóna a Kate Lindsey. Nadcházející třiadvacátý ročník festivalu na podzim ve Zlíně přivítá houslistky Baibu Skride a Himari Yoshimuru, vrátí se Jiří Vodička, přijede violoncellista Václav Petr, klavíristé Lukáš Vondráček a Martin Kasík nebo jazzový kytarista Rudy Linka.

Svoji sedmačtyřicátou nabídku představí také Pardubické hudební jaro, o kterém portál KlasikaPlus.cz informoval ZDE. 

Novými členy asociace se v letošním roce staly festivaly Talichův Beroun a Klášterní hudební slavnosti. První zmíněný v letošním roce rozvinul své edukativní aktivity a také spolupráci s německým festivalem Internationales Muzikfest Goslar-Harz. Kromě připomenutí významných velikánů české hudby byla hlavní osou festivalu také regionální výročí, zejména dvě stě let od narození Josefa Leopolda Zvonaře. Dramaturgie letošního čtyřiatřicátého ročníku Talichova Berouna se bude v reakci na uplynulý Rok české hudby vinout kolem tématu Václav Talich světový. V rámci oslav sedmi set šedesáti let let od první písemné zmínce o Královském městě Beroun vznikne skladba na objednávku festivalu, jejíž premiéru uvede Prague Philharmonia.

Klášterní hudební slavnosti se loni věnovali výročí narození a úmrtí barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Unikátním počinem bylo čtvero provedení Smetanovy Mé vlasti, a to souborem Musica Florea na historické nástroje, Ivo Kahánkem a Miroslavem Sekerou na dva klavíry, Janou Bouškovou a Minjou Stojanovič na dvě harfy. Soubor Baborák Ensemble provedl skladbu Her Country skladatelky Nikol Bókové, která se nechala Smetanou inspirovat.V roce 2025 se Klášterní hudební slavnosti budou věnovat tvorbě skladatelů, kteří své umělecké úspěchy zažívali především mimo svou vlast. Organizátoři připomenou dvousté výročí narození českého skladatele Jana Václava Hugo Voříška a sto let od založení Osvobozeného divadla. Nebude chybět ani připomínka třístého čtyřicátého výročí narození Bacha a Händela. Dále se festival zastaví u stého výročí narození Jiřího Jílka, českého sochaře, malíře a grafika. Programovou nabídku moravsko-slezského festivalu portál KlasikaPlus.cz avizoval ZDE.

Foto: archiv Klasiky+, Petra Hajská