účinkují:
Česká filharmonie
Semjon Byčkov – dirigent
Český filharmonický sbor Brno
Joel Hána – sbormistr
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – sbormistr
Kühnův dětský sbor
Jiří Chvála – sbormistr
Sarah Wegener – soprán
Kateřina Kněžíková – soprán
Miriam Kutrowatz – soprán
Tanja Ariane Baumgartner – mezzosoprán
Jennifer Johnston – mezzosoprán
David Butt Philip – tenor
Adam Plachetka – baryton
David Leigh – bas
program:
Gustav Mahler: Symfonie č. 8 Es dur „Symfonie tisíců“
80. ročník Pražského jara vyvrcholí provedením možná největšího díla klasického repertoáru. Symfonie č. 8 Gustava Mahlera (1860–1911) pro osm sólistů, dva smíšené sbory, dětský sbor a monumentální orchestr s varhanami si vysloužila podtitul „Symfonie tisíců“. „Představte si, jak celý vesmír začíná znít a dunět. To už nejsou lidské hlasy, nýbrž kroužící planety a slunce,“ napsal krátce po dokončení díla Gustav Mahler. Nastudování celovečerního díla Českou filharmonií se ujme Semjon Byčkov, který je vyzdvihován jako jeden z největších mahlerovských dirigentů současnosti. Byla to právě Mahlerova Druhá symfonie, jejímž provedením se v roce 2018 ujal funkce šéfdirigenta a uměleckého ředitele České filharmonie. „Mahler je pro celý svět rakouským skladatelem, zatímco pro mě a moje kolegy z České filharmonie je to skladatel český,“ nechal se slyšet. Provedení Mahlerova opusu magnum s osmi pěveckými hvězdami a trojicí nejlepších českých sborů slibuje skutečný vrchol Pražského jara 2025.
„Myslím, že jsem nikdy nepracoval s takovým pocitem neodolatelné chuti; bylo to jako blesková vidina – celé dílo se mi zjevilo před očima a stačilo ho jen zapsat, jako by mi ho někdo diktoval,“ svěřil se Gustav Mahler hudebnímu historikovi Richardu Spechtovi. Gigantickou partituru Osmé vytvořil za deset týdnů, když podle své ženy Almy komponoval „jako v horečce“. Celovečerní symfonie není monumentální pouze svým obsazením, ale i hloubkou vyznění a současně zůstává revoluční i z hlediska formy. Navzdory délce má pouze dvě rozsáhlé části. V první Mahler zhudebnil latinský hymnus Veni creator spiritus, ve druhé pak jeden z nejdůležitějších textů světové literatury – filozofující závěrečnou scénu z Fausta Johanna Wolfganga Goetha. Po hudební stránce jsou obě věty propojeny motivicky, po ideové je spojuje myšlenka vykoupení skrze sílu lásky. Právě na slovech „věčná láska“ vystavěl Mahler téměř v závěru povznášející, nádherně zdobnou melodii.
„Symfonie tisíců“ se stala posledním dílem, jehož premiéry se skladatel dožil. „Myslím, že onen večer v září 1910 byl vrcholem Mahlerova života, a také že žádný z účinkujících a z posluchačů na něj nikdy nezapomene,“ vzpomínal na světovou premiéru Osmé symfonie Mahlerův žák a blízký spolupracovník dirigent Bruno Walter. V publiku mnichovské Neue Musik-Festhalle tehdy seděly takové osobnosti jako skladatelé Richard Strauss, Camille Saint-Saëns či Anton Webern, dirigent Leopold Stokowski, který o šest let později řídil americkou premiéru díla, nebo spisovatel Thomas Mann. Ten, silně pohnut dílem, napsal Mahlerovi dopis, v němž jej označil za člověka, který „vyjadřuje umění naší doby v jeho nejhlubší a nejposvátnější podobě“. Provedení Mahlerovy Osmé dodnes patří vždy mezi zcela mimořádné události.
V ansámblu sólistů pražskojarního koncertu se představí výjimečné pěvecké osobnosti, mezi jinými dvě skvělé mahlerovské pěvkyně Sarah Wegener, jež si zazpívala Osmou pod taktovkou Kirilla Petrenka, Kenta Nagana nebo Jamese Conlona, či držitelka Ceny Gramophone Jennifer Johnston, která nastudovala Mahlerovu Druhou a Třetí symfonii s Královským orchestrem Concertgebouw a Klausem Mäkelä nebo s Cleveland Orchestra a Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou Franze Welsera-Mösta. Tenorového partu se zhostí britská pěvecká hvězda David Butt Philip, jenž má za sebou debuty v Covent Garden, Vídeňské a Bavorské státní opeře a v newyorské MET, a chybět nebudou ani dvě česká pěvecká „esa“ Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka.
Koncert se koná v rámci 80. ročníku MHF Pražské jaro.